Neděle se pomalu chýlí ke konci a já ani dnes nevynechám pravidelný Lazy sunday článek. Omluvte mě, že odbočuji, ale nasněžilo u vás? ☺ U nás sněžilo včera a dnes sníh taje. Díkybohu. Nejsem zastáncem zimy. Brrrrr.

Dnešní článek bych chtěla věnovat všem knihovnám. Knihovny zde byly, jsou a nejspíš i budou. Když jste hledali knihu, kterou v knihkupectví neseženete, v knihovně ji mají. Když jste zamířili do knihovny, nikdy jste neodešli s prázdnou.

Moje knihovnické putování začalo již od malička, když jsem s mojí mámou navštěvovala městskou knihovnu. Bohužel jsem se na dospěláckém oddělení nesmírně nudila. Nezachránily to ani několik let staré časopisy kačera Donalda, kterého jsem mimochodem zbožňovala. (první obrázek mě vystihuje cca před 7 lety☺)

Neměla jsem pochopení pro to, co čtou dospělí lidé za blbosti. Všude samé knihy s nudnými obálkami a k tomu nudní lidé, kteří se tváří přísně, když mi nechtěně spadne nějaká ta nudná bichle spadne na zem.

Moje máma věděla, že čtu moc ráda, proto mi po pár měsících zařídila vlastní legitimaci do dětského oddělení. Nikdy nezapomenu na svoji první návštěvu té kouzelné místnosti. Všude bylo tolik krásných knih, že jsem nevěděla, kam jít dřív, natož si nějakou vůbec vybrat. Nakonec má první návštěva skončila "jen" s jednou velkou krabicí vypůjčených knih všeho žánru. Po necelém měsíci se to opakovalo znovu.

Četla jsem vše, co se mi dostalo pod ruce. Nyní vlastním šest knihovnických legitimací do různých knihoven a aktivně z toho navštěvuji tři. Mé nejasné rozpačité rozhodování při výběru knih trvá doteď. Díkybohu již nečtu vše, co se mi dostane do rukou. 

Vím, že mnoho lidí do knihoven nechodí, všechny knihy si raději koupí. Já se jim na jednu stranu nedivím. Kniha je vaše, můžete si s ní dělat co chcete, číst ji tak dlouho, jak si umanete a spoustu dalších výhod, ale myslím, že knihovna je alternativní řešení pro obě strany. Přece jenom existují i knihy, které bychom si v životě nekoupili. Hle! Knihovna je tu.

O letních prázdninách jsem po jednom knihovnickém incidentu spekulovala, že se jednou na všechny knihovny vykašlu, a že si budu všechny knihy jenom kupovat. Ale rázem mě moje mamka uzemnila, že to nepřichází v úvahu, nýbrž měsíčně přečtu tolik knih, že bych nás zruinovala. 

Nyní se vraťme k incidentu, který tomu předcházel. V nekonečných policích jsem hledala knihu Bílý Den od mého Jacka Londona. Bohužel tam nikde nebyla, tak jsem se odvážila se zeptat knihovnice, jež nebyla tak přívětivá, jak jsem si myslela. Naopak. Byla velmi protivná a chovala se netaktně. Po několika jízlivých poznámkách mi pro knihu skočila do skladu. Po 20 minutách se vrátila a já věděla, že je čas jít domů. Věřte mi že jsem se tam dlouho neukázala.

 Co vy a knihovny? 

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Líbí se Ti blog? Staň se pravidelným čtenářem vpravo v panelu!

Vaše Mimozemšťanka