Když jsem se do knihy začetla, bylo mi Callie líto. Komu by nebylo, když nemá vlastní domov a lidi, kteří by ji opravdu měli rádi. Je to drsná, silná kniha, která vás zase přiměje uvažovat. Takové knihy mám ráda. Něco vás naučí. 

Jak jsem už psala v úvodu, do knihy se mi ze začátku vůbec nechtělo. Měla jsem takové předtuchy, které nasvědčovaly tomu, že kniha bude nějaký trapný slaďák s trapným nereálným dějem, ale mě osobně Kde hvězdy stále září mega překvapily.

A proč mi vlastně byla hlavní hrdinka tak sympatická? Obdivovala jsem na ní to, že i když měla příšerný život plný neštěstí, už to brala jako součást jejího světa. Nevěděla, že se může mít někdy lépe. Nevěděla, jak se mít lépe. Byla se svým příšerným životem smířená, a když se otevřely dveře s lepším životem, ona nevěděla jak v takovém světě žít. Obdivovala jsem ji také proto, že i na své životní podmínky byla velmi chytrá. Je málo takových lidí, kteří se chtějí za takových předpokladů vzdělávat. Poté mě Callie ještě více zaujala, když  jsem se hned na začátku dozvěděla, že má ráda knihy.

I když zlých zkušeností měla Callista více než dost, byla to hodná dívka (za což ji až obdivuji, protože to je až nereálné..). Mám ráda knihy, ve kterých hledáte sami sebe a toto je jedna z nich. Její proměna je tam krásně viditelná. Je až možné se za tak rychlou dobu změnit?

 Callie se seznámila s Ariel, která pracovala v knihkupectví a poté nabídla Calliste práci v jejich rodinném obchodu. Já se přiznám, že v tu chvíli jsem jí trochu záviděla. Já chci taky brigádu v knihkupectví! Myslím, že je to krátkodobý sen každého knihomola. 

Trochu mě naštval ten otevřený konec a celkově konec. Mě se kniha velmi líbila a doporučila bych ji každému, kdo má rád takové milé oddechovky. Jestli autorka Dollerová plánuje pokračování, ráda si ho přečtu. 

Četli jste už tuto knihu i vy? Zaujala vás? 

Rozhodovala jsem se mezi 4 a 5 mimoni, ale po uvážení jsem se přiklonila ke 4.

Užijte si zítřejší Vánoce! Ať máte klidné a pohodové svátky a hodně dárků! :)